!NOVÝ AKTIVNÍ BLOG ZDE!

Květen 2018

SHINee - Good Evening M/V [The Story of Light EP. 1]

28. května 2018 v 17:01 | Anaj |  KPOP: Comebacky

SHINee, legendy kpopu, slaví deset let na scéně a hodlají to rozjet ve velkém. V jejich rozvrhu jsou celkem tři mini alba, každé vyjde v jeden měsíc. První s titulní písní Good Evening vyšlo dnes, dalšího se dočkáme v červnu a celá trilogie vyvrcholí v červenci. SHINee se museli poprat s krutou realitou po ztrátě jejich havního zpěváka Jonghyun-a, uskutečnili turné v Japonsku, které bylo velmi emotivní a nyní se vrací na korejskou scénu, aby dokázali svou jednotu a poctu zemřelému. Vraťme se ke comebacku. Good Evening je pomalejší ale velmi melodická, možná i taneční skladba, která podle mě vystihuje jejich celkovou tvorbu. SHINee nejsou moje krevní skupina, ale comeback s 1 of 1 se mi dostal pod kůži, stejně jako tahle novinka. Nemůžu se nabažt té melodie, taková uklidňující. Ve videu jako takovém najdeme spoustu barev, přírodu, ale také jasné upomínky na Jonghyun-a. Je hezké, že ho klui stále vnímají jako součást skupiny. Těším se na pokračování jejich velkého návratu.

Seznam skladeb:
1. All Day All Night
2. 데리러 가 (Good Evening)
3. Undercover
4. JUMP
5. 안녕 (You & I)



Time to write: Brigáda a BTS

27. května 2018 v 7:43 | Anaj |  Moje tlachání
Související obrázek
Když jsem se na to minulý týden vybodla, tak to musím napravit alespoň nyní. I tak bude květen mým nejslabším měsícem, co se dá dělat. Tento nový segment článků jsem nazvala Time to write a vždy si vyberu něco o čem se mi chce zrovna psát, ať už o mně či o nějakých všeobecných věcích. Přijde mi to rozumnější, aby to tu mělo nějakou štábní kulturu. Ještě nevím, jak to budu všechno stíhat, takže bude lepší jednou za čas vypsat své pocity, než to kouskovat a neříct nic důležitého. Dnes bych se zaměřila na pár vedlejších věcí ohledně mé osoby a pak bych chtěla, snad už naposledy, vytáhnout kauzu BTS.

MoonByul, Bang YongGuk, Boyfriend, 24K,...

25. května 2018 v 23:41 | Anaj |  KPOP: Comebacky

Mohla bych si vymyslet desítky výmluv, proč jsem minulý týden nic nepřidala, ale neudělám to. Prostě se mi nechtělo. Upřímně se mi nechce ani teď. Jsem unavená ze školy a jediná věc, co mě drží nad vodou je fakt, že mám uzavřené známky. Konečně. Rychle tedy ke comebackům. Bang YongGuk vydal video k písni Drunkenness. Písnička je to starší, ale moc krásná a je dobře, že si vybral zrovna ji a natočil k ní video. Je to jednoduché, ale takové nostalgické. Bang navíc vypadá velmi mladě, asi bych mu 29 netipovala. :)


Píseň Selfish, se kterou rapperka skupiny MAMAMOO uskutečnila svůj sólo debut, mi opravdu projasnila den. Seulgi (Red Velvet) se k celému projektu skvěle hodí a spolu s Moonbyul tvoří skvělý tým. Selfish je o tom, že bychom měli být občas sobečtí, ale v tom dobrém slova smyslu. To znamená, mít se rádi takoví jací jsme, nesnažit se za každou cenu dosáhnout "dokonalosti". Občas bych chtěla takhle myslet, prostě ignorovat ostatní, ale můj mozeček to jaksi nezvládá. Krátce po videu k Selfish vyšlo ještě jedno a to ke skladbě In My Room. Ta je pomalejší, baladičtější a i video je laděno to tmavších barev. Mý osobním favoritem je Selfish, ale In My Room je taky moc pěkná, jen jinak.


O těchto chlapcích jsem už také dlouho neslyšela. Možná to je proto, že Starship se momentálně více věnuje jiným skupinám. Nebo také tím, že mě posledních pár comebacků moc nezaujalo. Dnes je ale vše jinak. Boyfriend se vrací s baladou Sunshower. Propadla jsem jí po první rappové části, která ak hezky přecházela ve zpěv. Takové pohlazení pro uši, tak bych celou skladbu popsala.


Jak se říká, to nejlepší na konec. 24K mi velmi chyběli. Vždyť pořádný comeback neměli skoro rok. Jednu dobu jsem byla jako na trní, protože internetem letěla informace, že kluci bojují o to, aby se nerozpadli. Měla jsem strach. I když jsem nikdy neznala, a ani se moc nesnažila, zapamatovat si jejich jména - oni rádi mění sestavu, takže by to byla zbytečná práce - přirostli mi velmi k srdci právě svou hudbou. Mají takový neotřelý styl, který prostě poznáte, a projevuje se i v tolik očekávaném comebacku s písní Bonnie N Clyde. Skupina se musela vzdát jednoho člena, Kisu, který si plní povinnou vojenskou službu, a najmuli člena nového, myslím že se jmenu je KiYong. Novinka má silný beat a celkově se řadí mezi skladby 24K stylu. Video asi nikdy nebude patřit mezi klipové skvosty, ale nejde popřít, že účel plní. Minimálně části s choreografií jsou pěkně natočené, ta dívka, (představitelka Bonnie?), je opravdu hezká holka.... Není to nic jako Fake Love od BTS, která má špičkovou kameru, ale myslím, že právě tohle video je víc kpop. Celkově mě ale comeback nadchnul. Doufám, že se 24K dostane dostatečné podpory. U mě ji již mají.


Kratinkou novinku vydal dne na čínském trhu také rapper Jackson (GOT7). Ten se ze zdravotních důvodů, které způsobila pravděpodobně jeho pracovní vytíženost, neúčastní akcí skupiny v Japonsku. Ale nezahálí a pouští ven jednu novinku za druhou. Tou poslední je Fendiman. Krátká rappová skladba, která mě přinutila pokyvovat hlavou do rytmu. I když se tedy jedná o čínskou produkci, určitě nebude na škodu si ji pustit. Jackson mě poslední dobou přesvědčuje o tom, že není úplně marnej. Jen tak dál...
Je opravdu k naštvání, když si o víkendu necháte aktualizovat počítač, dvakrát pro jistotu. Nu a přijedete v pátek, chcete něco napsat na blog a počítač na vás vyklopí takovou tu dlouhou aktualizaci. Já ale byla nějak v ráži, a tak jsem se nevzdala a počkala. Proto to vychází skoro až zítra. Já to říkám pořád, technika se jednou vzepře a nedopadne to vůbec dobře...
Dobrou noc, nebo spíš dobré ráno?

BTS - Fake Love M/V [Love Yourself 轉 Tear]

18. května 2018 v 12:56 | Anaj |  BTS

BTS asi před hodinou a něco vydali video k nové titulní písni Fake Love, kterou najdete na albu Love Yourself 轉 Tear. Přiznám se, že jsem měla strach. Nepustila jsem si žádné upoutávky, nic. Prostě se mi nechtělo. Nechtěla jsem být předčasně oodrazená. Poslední dobou jsem z BTS necítila to co dřív. Od Spring Day, kdy se o nich začalo více mluvit také v USA, se mi zdálo, že se vzdalují tomu, co jsem v jejich hudbě hledala. Nechci, aby to vyznělo tak, že jim nepřeju úspěch. To ne, jen jsem stále rozpolcená, zda je to pozitivní nebo naopak negativní. Asi kvůli tomu jsem během čekání na načtení videa měla tak stáhnutý žaludek obavami.
Nedopadlo to tak, jak jsem se obávala. Bylo to horší. Ze samého štěstí, mi dokonce vytryskly slzy. Fake Love mě přitáhla již prvními tóny, znovu jsem se zamilovala do jejich textu a choreografie. Zkrátka, BTS vydali to, po čem jsem tak dlouho zřejmě toužila. Melodicky se to blíží jejich současné tvorbě, ale je v tom něco, co mě nutí přemýšlet. Text je přenádherný. Propadla jsem hned několika frázím, i když jsou poměrně často omílané, pasují tam jako ulité. O choreografii a videu ani nemluvě. BTS jsou, co se videí a tance týče, na úplně jiné úrovni. Z tohoto úhlu se nedivím, že jsou populární zrovna oni. Dobře se na ně kouká a také to v uších dobře zní. Kombo!
Když to vezmu povrchně, tak nechápu Jiminův účes. Už jsem na něm viděla lepší. To samé Taehyung. Ale jinak stále platí, že BTS jsou plní visuálů.
Zbylých deset skladeb na albu jsem si taktéž poslechla. Většina je v pomalejším rytmu, což pro mě osobně začne být po polovině lehce ohrané. Kdybych měla nějakou vypíchnout, tak to bude Airplane pt.2, která má takový neobvyklý latinko-americký zvuk. Dále Anpanman, který mě zaujal asi nejvíc po titulní skaldbě. Nebo také So What, která je taková nejvíc energetická. Naopak jsem asi úplně nepochopila krásu Singularity, a to Taehyungův hlas zbožňuju, a taky 전하지 못한 진심 (Sincerity That Couldn´t Be Delivered), která vznikla ve spolupráci se Steve Aokim, není můj šálek kávy.
Celkově ale comeback BTS hodnotím velmi pozitivně, po dlouhé době mám z nich zase velkou radost. Držím jim palce v Americe, kde by měli vystoupit a opět se porvat o ocenění Top Social Artist, které loni vyhráli. Myslím, že i letos jsou jejich šance vysoké, protože ARMYs jsou jako šílené, když si něco dají za cíl. Bohužel si nemyslím, že je to to nejlepší co může být, spíš je mi z toho někdy až smutno. Tak mě napadá, jestli jsem na BTS nezanevřela taky z části kvůli jejich šílenému fandomu...

Seznam skladeb:
1. Intro: Singularity (V sólo)
2. Fake Love
3. 전하지 못한 진심 (The Truth Untold) (Ft. Steve Aoki)
4. 134340
5. 낙원 (Paradise)
6. Love Maze
7. Magic Shop
8. Airplane pt. 2
9. Anpanman
10. So What
11. Outro: Tear


N.Flying, Cross Gene, Kanto

18. května 2018 v 8:34 | Anaj |  KPOP: Comebacky

Už jsem opět zde a se mnou i nějaké ty novinky v kpopu za uplynulý týden. Začnu Kantem, kterého jsem náhodně objevila díky skladbě Salty. Musím uznat, že mu to jede. Video mi lehce připomíná některá videa od Zica, ale to nevadí. Salty je veselá a energetická. Je vidět, že léto je za humny a interpreti se na něj také připravují.


Cross Gene vydali ještě jedno video a to k písni 비상 (Fly). Kluci se snaží o jiný styl, což je vidět i slyšet na první pohled. Bohužel mě zrovna tahle skladba velmi připomíná nedávnou tvorbu skupiny Winner,tudíž pro mě Fly není tak přitažlivá. Na druhou stranu, kluci to pojali i po svém, sice mě už lehce štvou všudypřítomné světlice/dýmovnice, ale jsem ochotná je přehlídnout. Myslím, že do toho Cross Gene vložili kus sebe, ale zjevně to nebude jejich nejlepší období, tedy alespoň u mě.


Kapela N.Flying vydala mini album How Are You? s titulní skladbou How R U Today. Opět se snaží o něco jiného, pro ně nezvykle klidného, ale je to příjemná změna po všech těch šílenostech, i když asi proto je tak obdivuju. Jsou schopní udělat si srandu ze sebe a všech kolem, nenudíte se s nimi. How R U Today je sice pomalejší, ale refrén je stejně návykový, jako kterýkoliv jiný z jejich produkce.


Na závěr ještě SEVENTEEN a jejich japonský debut s písní Call Call Call. Jestli to takhle půjde dál, tak si budu muset zřídit kolonku Jpop. Už jsem se zzmiňovala, že tvorba kpop umělců v Japonsku je trochu jiná, ale tady to nijak intenzivně necítím. Seventeen zjevně našli styl, který jim sedí a propagují ho všude. Už tady opravdu končím.

Nenávidím ho! - 21. kapitola

13. května 2018 v 8:40 | Anaj |  Nenávidím ho!

Je to tady, ten den, kdy tohle utrpení skončí nastal. Dnes jsem tu s Nenávidím ho! naposledy a taky to zřejmě na dlouhou dobu poslední pokus o psaní. Nějak se na to necítim, myslím, že mám na víc, ale neukazuje se to. Chtělo by to nějakoej bombastickej nápad, který ale nepřichází. Takže to radši nebudu pokoušet.
Mimochodem, teď jsem vyplňovala přihlášku na intr. Tak jsem si s tím dala práci, aby to bylo čitelné, a pak tam na úplný konec zaškrtnu špatnou variantu. Nebudu lhát, mám chuť se zabít.

Nenávidím ho! - 20. kapitola

12. května 2018 v 11:51 | Anaj |  Nenávidím ho!

Takže dnes předposlední a také asi nejkratší kapitola. Nevím, ale asi mi to bude i chybět. Zvykla jsem si, že v sobotu a neděli prostě sednu a přidám sem něco z mé tvorby, i když vím, že to není bůhví jaké umění. Někde se začít musí. :) Zítra se tedy s Leou rozloučím definitivně, ale žádná slza asi neukápne, až tak z toho zničená nebudu.
Co ještě dodat? Už jen tři týdny a končím ve škole! Na tohle čekám celých osm měsíců, ale upřímně mě to i lehce děsí. Stále jsem nenašla vhodnou brigádu a prostě nechci skončit ve stejné firmě jako loni a předloni. Další věcí je, že po těchto prázdninách mě čeká maturitní ročník a já už teď vím, že jsem v háji. Asi přeháním, jako v podstatě vždycky, ale fakt z toho mám takovej nepříjemnej pocit. Uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne, ale nebude to asi zrovna veselé.

Cross Gene, Teen Top, K.Will, Seungri

11. května 2018 v 22:20 | Anaj |  KPOP: Comebacky

Na comeback Cross Gene jsem čekala jako na spasení. A že se vyplatilo počkat si. Kluci, nyní bohužel jen jako pětice, vydali mini album Zero s titulní skladbou 달랑말랑 (Touch It), ve které poodkrývají zase další stránky své tvorby. Touch It je úplně jiného rázu, než jsme byli zvyklí, i video se nese v jiném stylu, ale i tak jim to neskutečně sedí. Dle mého skromného názoru.

Možná je to jen můj pocit, ale já už o Teen Top tak strašně dlouho nic neslyšela a ještě mě tak napadá, nebylo jich náhodou šest? To je jen detail, kažodpádně teď najednou vypustili Seoul Night, která mě získala již po prvním refrénu, takže asi tak.


K.Will je zpět s písní 너란 별 (My Star) a jeho hlas je krásnější než kdykoliv předtím. Nebudu lhát. Ze začátku jsem měla na mysli jen to, že to asi nebude můj šálek kávy, ale po refrénu jsem podlehla jeho hlasu, jako již několikrát předtím.


Seungri (BUGBANG) do toho praštil s DJ Alan Walkerem, producentem K-391 a zpěvačkou Julie Bergan. Společně vytvořili skldbu Ignate, která je jako stvořená na letní pařbu. Poslední dobou si všímám, že na takovýchto EDM skladbách začínám ulítávat a netuším proč, dřív jsem se jim spíše vyhýbala, ale teď mi nevadí, spíš naopak. Co si budem povídat, zní to prostě skvěle, Alan Walker je záruka hitu.


Na závěr něco, co sice není kpop, ale vůbec to nevadí. Já poslední dobou ujíždím na korejském jpopu, jde-li to tak říct. Také si mě letos získali NCT. Když se to spojí, vznikne skladba Chain, kterou najdeme na prvním mini japonském albu skupiny NCT 127. Je to jejich styl, možná je to až moc nahrané na sílu, možná by měli zvolnit.


Druhými experty na jpop jsou GOT6 (GOT7 bez Jacksona), kteří vydali The New Era, který vydali jako japonský singl. Musím se přiznat, že se mi to líbí mnohem víc než jejich současná korejská tvorba, ale stále je co zlepšovat.

Dreamcatcher - You and I M/V [Nightmare: Escape the Era]

11. května 2018 v 21:25 | Anaj |  DREAMCATCHER

Dreamcatcher uskutečnily návrat s mini albem Nightmare: Escape the Era a titulní písní You and I, jejíž video je snad nejděsivější a nejtajemnější ze všech doposud vydaných kousků. I přes to, že se na comebacku holky řádně vyřádily, mi přijde jako zatím nejslabší. Video k titulní písni a choreografie je úchvatné. Text je zajímavý. Hudba z pomalého tempa přejde do jejich typického rockovějšího stylu, ale v závěru mě to až tak nechytlo. Zbytek alba ale zní zatraceně dobře, to intro a píseň Mayday mě dostaly, Which a Star zase ukazuje druhou, jemnější stánku skupiny, takže je zde pro každého něco.

Seznam skladeb:
1. Inside-Outside (Intro)
2. You and I
3. Mayday
4. 어느 별 (Which a Star)
5. Scar
6. You and I (Inst.)


Nejdivnější Kpop klipy, aneb co nepouštět neznalým

7. května 2018 v 16:00 | Anaj |  KPOP: Ostatní

Korejský hudební průmysl je známý pestrými barvami, propracovanými choreografiemi a spoustou tvrdé práce. To ale rozhodně není vše. Mimo již zmiňované znaky se vyznačuje netradičními, mnohdy pro nás ze západu divnými, videoklipy, kde daní umělci buďto vypadají jako odstrašující případ či má video jinou zvláštnost. Na první pohled to může diváka vystrašit, vylekat ba dokonce i odradit, což ale rozhodně nechceme! Proto je třeba na své přátele, kteří se v kpopu nevyznají, jít zlehka. Tento článek ale není o těchto videích. Zde vám ukážu právě ta videa, která byste svým neznalým kamarádům raději ukazovat neměli, tedy pokud nechcete, aby vás měli za cvoky.
Já osobně s tímto problém neměla. U mých přátel stačilo říct, že poslouchám korejce a už jsem byla odepsaná. (Ano, většina mých přátel je proti Asiatům silně vysazená a já stále nepobírám proč.) Upřímně, pokud kpop neznáte, možná vás tímto hodím rovnýma nohama do vody, ale byli jste varováni.
Nebylo to pro mě zrovna jednoduché, vybrat ta "divná" videa, protože po pár letech v těchto vodách těm podivnostem nějak přivyknete a ani vám to nepřijde divné. Nad mnohými níže zmiňovanými dnes sice kroutím hlavou, ale s velkým úsměvem. Asi právě tohle se mi na kpopu líbí, ta odlišnost, kontroverze, něco na co nejsme my zvyklí, ale na východě to tak divné není.
Dále bych chtěla zmínit, že v kpopu je samozřejmě spoustu rozumně vypadajících interpretů, kteří vydávají ke svým písním "normální" videa, která se dají beze strachu ukázat všem, ale o těch se můžeme pobavit třeba někdy jindy. Dnes vám ukážu něco, co třeba nepochopíte, a nebo taky jo a pak už zvládnete úplně všechno. :)