!UPDATE!

8. září 2018 v 17:05 | Anaj |  O Blogu

Pozor! Pozor!
Zaprvé, tohle nemělo přijít vůbec tak rychle a zadruhé, stalo se a já už toho mám dost.
Takže, tady na blog.cz pravděpodobně končím. A i kdybyste si to přáli sebevíc, nekončím s blogováním úplně, jen se přesouvám na jinou platformu.
Již o prázdninách jsem hledalanějakou novou, ale jen tak do budoucna, nic co bych rozjela v blízké době. Měla jsem se přesunout na platformu Wix.com a vše mělo být OK. Složitě jsem si kopírovala články odtud tam, ale dejme tomu. Po tom, co mě blog.cz několikrát za sebou ošklivě vypekl, jsem se dnes rozhodla pro okamžitý přechod a nalezla jsem Wordpress. Tam jsem si nakopírované články jednoduše naimportovala a bylo hotovo. Wordpress mě překvapil svou jendoduchostí a svižností. Samozřejmě, že se najdou věci, které mi nevyhovují, nebo je ještě nemám zmáknuté, ale jsou to jen detaily.
Jak už jsem psala tam, nemá pro mě smysl vést dva blogy, protože to by mě asi zabilo.
Hlavním důvodem proč zde končím je dnešní a včerejší problém s vydáváním článků, myslela jsem si, že je to jen další chvilková porucha, ale podle některých lidí to trvá již týden! (Nebyla jsem na blogu, tak nevím jestli je to pravda.) S touto platformou jsem ale měla problémy již dříve. Neskutečně mě například štvalo, že jsem musela přepínat prohlížeče, abych mohla nahrát více obrázků, protože přes Chrome to nejde.
Takže, nyní jsem k nalezení na adrese igavemyhearttokpop.wordpress.com. Nic lepšího mě bohužel nenapadlo, ale myslím, že to obsah mého blogu zcela vystihuje a nemůže tak dojít k omylu, o čem můj blog vlastně je. Nic se nemění, stále se chci věnovat novinkám v kpopu, "recenzím" na knihy a dramy, případně i mým osobním problémům.
Je vysoce pravděpodobné, že se tady ještě ukážu, třeba příští týden, až se vrátím ze školy a juknu, zda se tu něco nezměnilo, ale i tak zůstanu již na Wordpressu, je to jednodušší a praktičtější.
Teď mě tak napadá, že tento článek na hlavní stránce taky možná nebude vidět, sakra.
Asi to zbytečně řeším, stejně to nikdo nečte.
Prozatím se loučím a těším se na novém blogu,
Anaj
 

Just Between Lovers (2017)

8. září 2018 v 16:33 | Anaj |  Watched Dramas

Žánr: Romantika, Melodrama, Psychologický
Země: Jižní Korea
Počet dílů/délka: 16 dílů/70 minut
Souhrn: Poté, co ztratil svého otce ve fatálním kolapsu nákupního centra, je Gang Doo zbaven veškeré vůle k životu a neochotně žije den za dnem svůj život, který je plný nepořádku. Jednou v noci je Gang Doo nebezpečně zbit a je ponechán v opuštěné zadní uličce. Těsně předtím, než podléhá temnotě, k němu dorazí dívka Moon Soo. Uvědomuje si, že tuto dívku již kdysi viděl. Gang Doo se dozví zprávu o tom, že byl zahájen stavební projekt ne místě, kde se stala ona nehoda. Jako by byl okouzlen, zjišťuje, že se nachází na onom místě a nechává se najmout. Osud opět spojuje Gang Doo-a a Moon Soo, kteří se před 12 lety pohybovali mezi životem a smrtí. Navzdory jejich neustálému haštěření, začíná Gang Doo rozvíjet své pocity pro Moon Soo a to přináší změnu na jeho hrubé a houževnaté povaze. Zdá se, že život se v dobré obrací, ale Gang Doo zjistí, že šéf stavby, Joo Won Seo, je synem osoby odpovědné za minulou nehodu. Navíc si Gang Doo uvědomí, i když by to raději ignoroval, že Moon Soo má romantické záměry vůči Joo Won-ovi. Mezitím se Joo Won přiblíží k Gang Doo. Tím, že odhalí pravdu o smrtelné události, Joo Won podává návrh, který Gang Doo nemůže odmítnout. Proto se oba pustí do ro ně nepohodlného vztahu.

Můj dojem: Tohle drama jsem si neskutečně zamilovala, udržovala mě v napětí od začátku do konce a nepřestala mě bavit. Pravdou je, že ze začátku jsem měla jisté pochybnosti, protože mi to přišlo strašně pomalé, ale po prvních pár dílech se to rozjelo a vše šlo ráz na ráz.
Z hereckého obsazení a výkonů jsem si sedala na zadek. Lee Jun Ho (2PM) hlavní postavu Gang Doo-a zmákl naprosto s přehledem, působilo to přirozeně, jakoby se do té postavy úplně vžil. JIž od dramy Wok of Love jsem věděla, že je dobrý herec, ale zde mě opravdu překvapil. Gang Doo byl hodně komplikovaná osobnost, dobrý člověk v nitru, který ale zažil spoustu nesnází a to obrousilo jeho hrany, takže na vrchu působí nedotknutelně. Přitom ale jen touží po společnosti někoho, komu bude moci věřit. Hlavní ženská postava, Moon Soo, ztvárněná Won Jin Ah byla také pěkně zamotaná. Z oné katastrofy si toho moc nepamatovala, ale díky setkání s Gang Doo-em si některé věci vybavila a právě kvůli nim se s ním chtěla přestat stýkat, naštěstí si k němu předtím zvládla vybudovat tak silné pouto, že toho nebyla schopná. Herečka ji zahrála bravurně, jen v některých chvílích mi přišla lehce nepřirozená. Při společných scénách s Gng Doo-em se mi zdálo, že jí to není úplně příjemné, ale ke konci série tento pocit zmizel. Co se ostatních postav týče... Vyvíjely se, z osoby, kterou jsem na začátku pokládala za jasnou záporačku, se stala velmi sympatická dívka, která má na bedrech tíhu, kterou by nechtěl jen tak někdo nést. Nebyla jsem si jistá , jaký vztah vlastně byl mezi Seo Woo Jon-em a Jung Yoo Jin, ale dle mého to byl účel. Opravdu celé obsazení působilo věrohodně, nemám co vytknout.
Co dál oceňuji je hudební podkres celé série, OST se opravdu povedly, vždy zvýraznily pocity, které byly třeba zdůraznit, ale nijak nepřehlušovaly děj seriálu. Všeobecně se mi líbil i děj. Vše se zdálo tak přirozené, jakoby se celý příběh skutečně stal. Postavy nebyly snadno čitelné a jejich postoje se měnily a vyvíjely spoelčně s nimi. Drama bylo samý nečekaný zvrat. Nejnapínavější byl asi stejně ten konec, který byl vygradovaný až do samého konce. Teď tu bude SPOILER, nakonec to dopadne dobře. Mně v tu chvíli spadnul obrovský kámen ze srdce.
Asi nemám téhle sérii co vytknout. Už dlouho jsem neviděla něco tak dobře propracovaného a reálně zahraného. Postavy i prostředí mi byly sympatické... I když byly kapitoly delší, vůbec to nebylo nic proti ničemu, protože jsem to zhlédla během toho smutného prvního školního týdne.

Závěrečné hodnocení:

Sunmi, THE BOYZ, 100%, Nam WooHyun, BLANC7, Park Jimin

8. září 2018 v 10:02 | Anaj |  KPOP: Comebacky
Včera večer jsem to tady dávala celej večer po návratu z intru dohromady, a když jsem to chtěla zveřejnit, padl mi internet a blog mi to neuložil. Byla jsem už fakt unavená, tudíž to zkouším dnes znova. Bohužel Blog.cz zřejmě zase blbne, protože mi to odmítá ukládat, článek vždy někam zmizí, ale už jsem se dostala tak daleko, že ho jsem schopná najít. Jsem z toho zoufalá. První týden ve škole jsem přežila jen s velkým sebezapřením, hodně jsem se sem těšila, zde je konečně klid, žádné testy, praštěné učitelky a strašení s maturitou.
Sunmi se vrátila s mini albem Warning - které je jen tak mimochodem opravdu povedené - atitulní skladbou Siren. V jistých ohledech mi připomíná její dřívější hit Gashina, ale v mnohém s etaké obě od sebe odlišují, tudíž s tím nemám vůbec žádný problém. Naopak. Siren je příjemná a melodická skladba, video je pěkně zpracované, Sunmi to v něm neskutečně sluší a navíc nese nějakou tu myšlenku. Sunmi se v mém žebříčku sebejistě dere na pozici královny kpopu. VIDEO

THE BOYZ se vrací se singl almeb The Sphere a titulní písní Right Here a já to opět zcela žeru. Kluci si probíjí své místo na slunci svérázným stylem, který bych u mnohých klučičích skupin nemohla ani vidět, ale u nich mi to nevadí. To, jak celý koncept vždy vezmou za svůj a působí přirozeně tomu určitě velmi pomáhá. Už od debutu jsem od nich měla velká očekávání a oni je plní. VIDEO

100% jsou zpět s mini albem Sunshine a na titulní skladbu pasovali Heart, která je jednoduše návyková. Kluci odvádějí dobrou práci, jsem na ně strašně pyšná a věřím, že Minwoo tam nahoře také. VIDEO

Náš skvělý vokalista Nam WooHyun (INFINITE) se konečně opět vrací na scénu, tentokrát s baladou If Only You Are Fine - tu najdete na jeho druhém mini albu Second Write.. - která mi hned při prvních tónech způsobila husinu a navíc to video... Myslím, že víc slov není zapotřebí, opět dokonalé. VIDEO

Nevím, kdy naposledy jsem slyšela o skupině BLANC7, asi někdy v období debutu a i ten jsem spíše řadila mezi průměr. Jsem tedy nyní velmi mile překvapena comebackem se skladbou Drama, která je prostě příjemně návyková a v tom stylu, který se mě osobně moc dobře poslouchá. VIDEO

Park Jimin z dua 15& vlastně neznám a všechny informace jsem si o ní hledala až nyní, když vydala April Fools (0401). Kruci, ona je fakt dobrá. Podle všeho je tohle její první comeback po dvou letech, což je fakt škoda, ale na druhou stranu alespoň na něm mohla řádně pracovat. K videu, je zvláštní, ale v tom dobrém... Jen ten kluk aby měl kostru z oceli, aby tohle všechno přežil. VIDEO

Na závěr tedy ještě jednou skladba Idol od BTS, ale tentokrát s Nicky Minaj. Každý si může svobodně vybrat, která verze je mu sympatičtější. Pro mě Nicky k BTS skvěle zapadla, když jsem ji viděa v té paruce a namalovanou, myslela jsem si, že je jednou z nich. Nicky Minaj je sama o sobě dost výstřední, ale o jejích rapových schopnostech rozhodně nemohu pochybovat, protože je fakt dobrá. Já mám tu verzi s ní snad o něco radši než originál. Moc se mi líbilo, že na konec přidali i některá videa, která vznikla v rámci #IDOLCHALLENGE. VIDEO
 


Písnička měsíce - srpen

1. září 2018 v 8:30 | Anaj |  Song měsíce

Srpen byl moc fajn měsíc a byl by ještě lepší kdyby po něm nepřicházelo září a tím i nutnost nastoupit do školy. Letos mě čeká poslední ročník a maturita, což je pro mě jedna velká neznámá a vůbec netuším, jak to celé letos bude. Mám velké otázky ohledně toho, co budu dělat po maturitě, co když mě nevezmou na vysokou? A vůbec ta základní otázka: Dám to? Znám se dost dobře na to, abych věděla, že jsem schopná být nervozní úplně ze všeho. I tak dnes shrnu uplynulý měsíc po hudební stránce, protože toho bylo fakt hodně.
Jako první zmíním dbut dívčí skupiny LOONA s písní favOriTe. Holek je dvanáct a během posledního roku vydávaly pre-debut songy v rámci určitých podskupin a nyní tedy debutovaly jako dvanáctičlenná skupina. Byla jsem jimi velmi překvapena, už dlouho jsem nezahlédla holčičí skupinu, která by přišla s dívčím konceptem, který mi nepřijde špatný. Opravdu jim začínám fandit.


Opět konec

31. srpna 2018 v 20:07 | Anaj |  Moje tlachání

Zdravím,
už jsem si tu hodně dlouho takhle nevylila srdíčko, ale v téhle situaci je to potřeba. Ať se to zdá či ne, prázdniny jsou opět v čudu a já udělala úplné minimum toho, co jsem měla v plánu. I tak to byly asi nejlepší prázdniny, které jsem měla. Sice jsem zase nenavštívila nějakou zemi u moře, ale takový už je život a mě to jako neplavci ani moc nevadí.
Mé plány byly velké, jak jsem již několikrát zmiňovala, bohužel se mi povedlo udělat si jen rozbory knih k maturitě, a i ty mi daly pěkně zabrat a mám takový pocit, že je budu muset ještě několikrát předělávat, než budou použitelné. Všeobecně příprava k maturitě u mě zatím nebyla žádná, chtěla jsem se rozhodnout, který předmět si vybrat pro praktickou zkoušku, sepsat si pro a proti u každé možnosti a následně se logicky rozhodnout. K tomuto kroku nakonec nedošlo, takže to vidím na to, jak se budu zrovna cítit, až se budu přihlašovat, což je pěkně na houby, ale když máte milion dalších a hlavně "zajímavějších" věcí na práci, stane se, že takový "detail" opomenete.
Co na tomhle volnu tedy bylo tak skvělé? Nezmiňuji drobné výlety s mou rodinou, které sice nebyly moc časté, ale zase jsme si užili velkou srandu, jako vlastně vždy když někam vyrazíme všichni. Tak například jsem si našla trvalou brigádu, která mi bude vydělávat i během školního roku, tedy pokud najdu sílu jít pracovat o volných víkendech, což pro mě bude skoro nadliský úkol. Dále jsem se po tolika letech konečně odhodlala jít na Hallyu Wave Event a rozhodně jsem toho nelitovala. Stejně jako rozhodnutí vrazit peníze do koncertu 24K, který si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Asi právě tenhle den je i přes všechny problémy, slunce a podobné potíže, tím nejlepším z celých prázdnin. Potkala jsem spoustu lidí stejného hudebního vkusu a právě tito lidé mi dokázali, že nejsem divná, jak mi bylo často naznačováno a že se nemusím za nic stydět. S mojí nově objevenou kuráží to došlo tak daleko, že jsem se "přiznala" své nejlepší kamarádce s tím, co poslouchám a ona že v pohodě, že ji zase nikdo nechápe, že poslouchá rock a folk. Jsem za ni tak vděčná, po tolika letech a kilometry od sebe stále dokážeme najít společnou řeč a po téměř půl roce od našeho posledního setkání se můžeme bavit, jakoby nic.
Za co si pomyslně fackuju je fakt, že jsem neměla čas na blog. Buďto jsem pracovala nebo jsem dělala jiné věci, které byly více či méně důlžité a zde to stálo. Neslibuji, že to nyní bude lepší, spíš naopak. Čas mi bude žrát škola a nechápavé spolubydlící. Tak moc jsme si chtěla připravit nějaké články, že je pak v nejhorších časech vydám, ale nebyla jsem toho schopná.
Za co se ale musím pochválit je fakt, že jsem nějakým způsobem překonala strach z telefonování. Jako introvert jsem to s telefonem měla těžké. Psaní zpráv mi nevadí, ale telefonáty byly zlo. Ať už jsme měla volat kámošce či neznámé osobě. V práci jsme ale telefonovat musela ať už kvůli objednávkám do zázemí cukrárny, či zákazníkům pro dohodnutí detailů objednávek. Napřed jsem z toho měla strach, ale nakonec se to stalo mou rutinou, když máte totiž tak v pohodě šéfovou, musí jít vše samo. Neříkám, že jsem nyní nebojácný telefonista, ale dovedu si představit, že si zavolám kvůli objednávce k doktorovi či kadeřnici, což by pro mě dřív byl nepředstavitelný úkol.
Za poslední tři měsíce jsem si tak zvykla na to, že jsem doma, že na intr mě budou asi muset odvézt i s mojí postelí a psem. Bez nich to asi nedám. Opravdu nesnáším konce prázdnin, ale nejsem si jistá zda jsem připravená se jich vzdát. Jednou to ale bude muset přijít a v ten moment budu asi již plnohodntně dospělá. Děsivá představa. Zatím mám čas, možná míň, to když mě nevemou na vysokou nebo vykopnou v prvním semestru...
Nyní tedy hodně síly do dalšího školního roku, ať to ve zdraví přežijem.

Ještě jedna rychlá vsuvka na závěr. Po dopsání tohoto článku jsem narazila na Sheep od Lay-e, ale v novém kabátu od Alan Walkera a je to fakt pecka. Originál je fajn, ale tahle verze je v jistých měřítkách mnohem lepší. Lay mi už v EXO neskutečně chybí, chtělo by to OT9 comeback. Už opravdu končím.

Další články


Kam dál